Pověst
Podle vyprávění pamětníků se na tom místě kdysi scházeli dva mladí lidé z Hošnic, on Němec a ona Češka. Rodičům se vztah nelíbil a bránili mu. Vše nakonec vyvrcholilo tím, že si oba vzali život. On se údajně na místě schůzek zastřelil a ona skočila do studny ve dvoře čp. 4, v níž se utopila. Rodina mladého muže pak nechala zhotovit a umístit na místě sebevraždy kříž. Potud tedy pověst.
A jaká jsou fakta?
Podle nápisu na podstavci kříže jej pořídili Eduard a Wilhelmina Pürknerovi. Letopočet už nebyl zcela čitelný, ale zdá se, že se jedná o rok 1925. Nebohý 28 letý muž, jenž podle hošnické matriky spáchal sebevraždu 29. ledna 1919, se jmenoval Egon Pürkner. Výše jmenovaní byli jeho sourozenci, neboť matka, rovněž Wilhelmina, zemřela již v roce 1915 a otec se jmenoval Karl. Konkrétní místo sebevraždy v matrice uvedené není, jen způsob, tj. zastřelení. Fakta tedy jednu část pověsti potvrzují. Jak to bylo s údajným úmrtím jeho milé, se zjistit nepodařilo. Dobový tisk o události mlčí a zápis o smrti dívky či mladé ženy v dané době v hošnické úmrtní matrice není. Je možné, že dívka byla odjinud, v Hošnicích jen pracovala, měla tu pouze přechodné bydliště, a záznam o úmrtí je uveden v matrice její domovské obce. Další možností je, že se tato část příběhu nestala.
Rodina Pürknerů v Hošnicích
Pürknerovi byli významnou a vzdělanou hošnickou rodinou. Zakladatelem rodu v Hošnicích byl Adalbert Pürkner z Lažan, jenž se v roce 1827 oženil s Mechtildou Fischerovou z Hošnic, jejímž věnem byl velký statek čp. 14. Hospodářství s patrovou obytnou budovou, chlévy a stodolou, se nacházelo na východní straně návsi a patřilo k němu 49 ha polí. Ač byla rodina dost zámožná, mnoho štěstí v životě neměla. Její členové se nedožívali vysokého věku, umírali na TBC a ženy na horečku omladnic. Část rodiny žila v letech 1884 – 1907 ve Strupčicích ve statku čp. 11 a zdejší hospodář Cornel Pürkner nechal v roce 1905 pořídit pro strupčický kostel nové varhany. Co se týče hošnické větve, příslušník rodu, místní sedlák Eduard Pürkner (bratr zastřeleného) byl v letech 1912 – 1945 starostou Hošnic. Pürknerovi zde žili až do poválečného vysídlení do Německa v roce 1945/6.
Kříž a parčík v průběhu času
Litinový či ocelový křížek (jehož původní podoba není známa) zmizel někdy v průběhu 50. či 60. let 20. století, tedy v době, kdy památky byly na okraji zájmu tehdejšího režimu a zejména ty s náboženskou tématikou byly některým lidem doslova trnem v oku. Na místě zůstal ležet povalený pískovcový sokl – podstavec kříže a místo pak často sloužilo jako černá skládka. Na jaře roku 2024 skupina místních dobrovolníků a žáků ZŠ Strupčice pod vedením hošnického osadního výboru prostor vyčistila a obec Strupčice zadala restaurování soklu a jeho osazení novým litinovým krucifixem sochaři MgA Štěpánu Bílkovi z Březence. Kompletní kříž se koncem června 2024 vrátil na své místo. Byla sem umístěna informační tabule s QR kódem, odkazujícím na tuto stránku a parčík je nyní průběžně udržován.
Die Legende
Nach Erzählungen der Zeitzeugen trafen sich an diesem Ort zwei junge Leute aus Hoschnitz – er Deutscher und sie Tschechin. Ihren Eltern gefiel die Beziehung nicht und sie stellten sich entgegen. Schließlich gipfelte alles darin, dass sich beide das Leben nahmen. Er soll sich am Treffpunkt erschossen haben, und sie sei in den Brunnen im Hof Nr. 4 gesprungen und darin ertrunken. Die Familie des jungen Mannes ließ dann ein Kreuz anfertigen und an der Stelle des Selbstmordes aufstellen. Soviel die Legende.
Und was sind die Fakten?
Laut der Inschrift auf dem Sockel des Kreuzes wurde es von Eduard und Wilhelmina Pürkner errichtet. Die Jahreszahl war nicht mehr vollständig lesbar, aber es scheint, dass um das Jahr 1925 geht. Der unglückliche 28-jährige Mann, der laut dem Hoschnitzer Kirchenbuch am 29. Januar 1919 Selbstmord beging, hieß Egon Pürkner. Die oben genannten Personen waren seine Geschwister, da seine Mutter, ebenfalls Wilhelmina, bereits 1915 verstorben war und sein Vater Karl hieß. Der genaue Ort des Selbstmords ist im Kirchenbuch nicht vermerkt, lediglich die Art, nämlich Erschießen. Diese Fakten bestätigen somit einen Teil der Legende. Ob der angebliche Tod seiner Geliebten tatsächlich stattgefunden hat, konnte nicht geklärt werden. Zeitgenössische Zeitungen schweigen zu dem Vorfall, und im Sterberegister von Hoschnitz ist für den fraglichen Zeitraum kein Eintrag über den Tod eines Mädchens oder einer jungen Frau zu finden. Es ist möglich, dass das Mädchen aus einer anderen Ortschaft stammte, nur in Hoschnitz arbeitete und dort einen vorübergehenden Wohnsitz hatte und ihr Tod könnte in den Matrikeln ihrer Heimatgemeinde verzeichnet sein. Eine weitere Möglichkeit ist, dass dieser Teil der Geschichte nie geschehen ist.
Familie Pürkner in Hoschnitz
Die Pürkners waren eine bedeutende und gebildete Familie. Der Stammvater der Familie in Hoschnitz war Adalbert Pürkner aus Losan, der im Jahre 1827 Mechtilda Fischer aus Hoschnitz heiratete, deren Mitgift ein großes Bauernhof Nr. 14 war. Der Hof mit einem zweistöckigen Wohnhaus, Ställen und einer Scheune lag an der Ostseite des Dorfplatzes und umfasste 49 Hektar Ackerland. Obwohl die Familie wohlhabend war, hatte sie nicht viel Glück im Leben. Ihre Mitglieder erreichten kein hohes Alter, sie starben an Tuberkulose, und die Frauen erlagen dem Kindbettfieber. Ein Teil der Familie lebte zwischen 1884 und 1907 in Trupschitz im Bauernhof Nr. 11 und der hiesige Bauer Cornel Pürkner ließ 1905 für die trupschitzer Kirche eine neue Orgel anfertigen. Was den hoschnitzer Zweig der Familie betrifft, sein Mitglied, Eduard Pürkner (Bruder des Erschossenen) zwischen 1912 und 1945 Bürgermeister von Hoschnitz war. Die Familie Pürkner lebte dort bis zur Vertreibung nach Deutschland in den Jahren 1945/46.
Das Kreuz und der Park im Laufe der Zeit
Das Gusseisen- oder Stahlkreuz (dessen ursprüngliches Aussehen nicht bekannt ist) verschwand irgendwann in den 50er oder 60er Jahren des 20. Jahrhunderts, also zu einer Zeit, wann Denkmäler standen am Rande des Interesses des Regimes, und vor allem die mit religiösen Themen waren manchen Leuten buchstäblich ein Dorn im Auge. An der Stelle blieb der umgestürzte Sandsteinsockel des Kreuzes und der Ort diente oft als illegale Müllkippe. Im Frühjahr 2024 säuberte eine Gruppe örtlicher Freiwilliger und Schüler der Grundschule Trupschitz unter der Leitung des Ortsausschusses von Hoschnitz das Gelände. Die Gemeinde Trupschitz beauftragte den Bildhauer MgA. Štěpán Bílek aus Pirken mit der Restaurierung des Sockels und der Anfertigung eines neuen gusseisernen Kruzifixes. Das komplette Kreuz kehrt zur Ende Juni 2024 an seinen Platz zurück. Da wurde auch eine Informationstafel mit einem QR-Code aufgestellt und der Park wird nun kontinuierlich gepflegt.
Galerie
